Vikingové

Nástroje
Vikingové byli velmi zručnými řemeslníky. První místo patřilo kovářům. Tato činnost souvisela s každodenním životem všech lidí, protože vyráběli zbraně, nástroje a nářadí. Kovář byl váženým občanem a jeho nástroje mu byly posléze kladeny do hrobu. Bylo vyvinuto truhlářské a zemědělské náčiní a i k rybolovu Vikingové používali podobné pomůcky jako se používají dnes. Byly nalezeny potřeby k šití a vaření.
Keramika nebyla všeobecně rozšířeným materiálem. Velmi rozšířený byl mastek, dřevo a železo. Také byly nalezeny pomůcky, ze kterých lze usuzovat, že Vikingové vyráběli sklo.
Mince, váhy a míry
Mince byly posuzovány podle kvality materiálu a hmotnosti. Byly nalezeny stříbrné poklady, kde se mezi ostatním stříbrem vyskytovaly rozlámané mince přesně podle potřebné hmotnosti nebo mince s dírkou či očkem, které sloužily jako amulet či přívěšek.
První mince se začaly razit koncem 9. století. Severští mincíři se snažili napodobit dorestadskou minci Karla Velikého z počátku 9. století, ale pro svou nevzdělanost nerozuměli nápisům, a tak je zkomolili. Nedlouho potom se ale začaly objevovat první severské motivy - mužské portréty, čtvernožci, ptáci, lodě,...
Mince druhé poloviny 10. století byly lehké, tenké a často jednostranné. Předlohou jim byly anglické mince. Najdeme na nich bojovné symboly - meč, korouhev, luk a šípy - nebo křesťanské - kříž, boží ruka - a jiné jsou se symboly pohanskými - motiv ptáka (holubice svatého Ducha nebo havran boha Odina), třícípé znamení (symbol trojjedinosti nebo tři štíty) či kladivo (kladivo - zbraň boha Thora, pallium či kříž ve tvaru T).
Vikingové uznávali vlastní systém vah: 1 mörk (hřivna, tj. 0,257 kg) = 8 aurar = 24 ertogar = 240 penningar
O mírách Vikingů se toho ví méně než málo. Snad jen to, že délková jednotka byla podobná římské stopě (29,5 cm).