Objevení Ameriky

Tato událost se dochovala jen v podobě ság, a tak je předmětem stálého výzkumu.
Prý to byli Norové, kteří první spatřili severoamerickou pevninu. Roku 986 z Islandu vyplul Björn Herjolfsson do Grónska. Cestou se odchýlil od správného kurzu a několikrát spatřil neznámé břehy. Prozkoumat neznámou pevninu spatřenou Björnem Herjolfssonem vyplul roku 992 Leif Eriksson, syn objevitele Grónska Erika Rudého. Přistál na třech místech: do země Helluland (země plochých kamenů, pravděpodobně jižně od Baffinova ostrova), do Marklandu (lesnatá země, pravděpodobně Labrador) a Vinlandu (jižně od zálivu sv. Vavřince). Zřídil zimní tábor a přezimoval. Tábor byl později nazván „Leifburdir“. Pro víno, které tu rostlo, dostala země jméno - Vinland. Příští rok se vrátil domů.
Po Leifovi připlulo ještě alespoň šest výprav. Okolo 1002 podnikl tuto cestu i jeho bratr Thorwald Eriksson, který zahynul v boji s indiány - „Skrälingy“ („muži v kožených člunech“). Další pokus uskutečnil Leifův švagr Thorfin Karlsefni. Podařilo se mu navázat kontakt s obyvateli pomocí výměnného obchodu. Po třech letech se vrátil domů.
Poslední zprávy o vikingské osadě ve Vinlandu jsou z roku 1121, potom mizí. O mnoho století později objevil neznámý mořeplavec Humbold v okolí zálivu sv. Vavřince „bílé“ kmeny indiánů. Snad potomci slavných Vikingů?!
Vikingové chtěli tuto novou zemi získat pro trvalé osídlení stejně jako Grónsko a Island. Bohužel narozdíl nich byla tato pevnina obydlena a obyvatelé se k nim nechovali nijak přátelsky. Bylo to také daleko od jejich domovů, které byly stejně materiálně slabé. Pro tyto nepříznivé podmínky nedošlo k obydlení a objevení světu. Pokud by k tomu došlo, byly by světové dějiny asi jiné.