Společnost a právní systém

Existovaly tři společenské stavy. Po králi měla největší moc vrstva tzv. jarlů - velkostatkářů, kteří měli vlastní družinu a lodě. Nejpočetnější byl selský stav. Rolník byl svobodný a oprávněný nosit zbraň. Poslední byl stav nesvobodných otroků, většinou válečných zajatců.
O právním systému je toho známo málo. Země byla rozdělena na územněsprávní celky, kde hlavním orgánem bylo tzv. thingu, tedy sněm všech svobodných mužů a uzpůsobilých k nošení zbraně. Plný trest bylo useknutí nosu, poloviční vypíchnutí oka a čtvrtina useknutí ucha. Za vraždu byl trest smrti oběšením. Nejhorší trest byl vyhnanství, osud psance. Bojovníci měli možnost své problémy řešit souboji (holmganga). O rozvodu rozhodovala žena. Mohla střídat muže podle libosti a nikomu to nevadilo. Nezáleželo na stavu (kromě otrockého), byly váženy a měly všeobecnou úctu.
V čele byl král. Byl volen válečníky, ale jeho moc byla omezena mocí „lidu“ neboli thingu. Kromě válečného stavu. Později se titul krále stal dědičným.