Závěr

Vikingské období, jak se nazývá doba mezi roky 800 a 1100, se do dějin Evropy zapsalo jako období přepadů, pustošení a ničení. Vikingové zanechávali za sebou jen zmatek a utrpení.
Na druhou stranu je to z pohledu rozvinuté západní Evropy málo významné období. Vikingové s sebou do Evropy nepřinesli žádné zásadní poznatky a objevy. Snad jen jejich skvělá stavba lodí by se dala počítat.
Za to z hlediska dějin skandinávských zemí je to období velmi důležité. Ze začátku, kdy dobývali nová území, byli Vikingové známí svým tvrdým způsobem boje. Posléze v době kolonizace Vikingové plýtvali svými životy a energií, aby své území bránili. Obyvatelům Skandinávie se s jejich výpravami otevřela nová cesta s novými poznatky a možnostmi. Trvalo ale dlouho, než se je naučili využívat. Například až za tři staletí se naučili stavět cihlové a kamenné domy oproti dřívějším dřevěným a hliněným. Poznali nové náboženství, které všichni nakonec přijali.
Pro Anglii se stalo vikingské období osudným. Když byla Anglie dobyta Williamem Normanským, potomkem Vikingů, kteří se ve Francii usadili na počátku 10. století, získala nový jazyk a kulturu. William s sebou přivezl francouzskou kulturu. Spojením francouzštiny a původního jazyka Angličanů - saštiny - dostala angličtina podobu, ve které ji známe dnes.
V Rusku se Vikingové podepsali založením Kyjevské Rusi náčelníkem Helgem, který pocházel z rodu zakladatele Novgorodu Rurika. Rurikovci se stali prvním ruským panovnickým rodem a vládli zde několik staletí.