teorie a praktická hospodářská politika –

Teorie hospodářské politiky se zabývá tvorbou koncepcí. Z té pak vychází praktická hospodářská politika, která se opírá o teoretická doporučení a navíc na sebe bere politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí, která díky politickému rozložení sil v zemi a díky nutnosti respektování mezinárodní situace bývají obvykle pouze kompromisní a přesně neodpovídají jednotlivým doporučením teorií hospodářské politiky.
Z hlediska hospodářské politiky rozlišujeme dva základní proudy teorie hospodářské poliky:
- anglo-americký – který chápe hospodářskou politiku především jako konjunkturní politiku státu
- kontinentální – který je představován především německými a švýcarskými neoliberály, kteří chápou hospodářskou politiku jako konstitutivní (základní) systémotvornou činnost státu

Podstata hospodářské politiky

Hospodářskou politiku státu můžeme vymezit jako souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
Předmětem hospodářské politiky je výzkum a vysvětlení jevů praktických hospodářských aktivit. Na tomto základě je možné přisuzovat nositelům hospodářské politiky jejich budoucí chování a připravovat jejich praktické kroky. Výzkum a vysvětlení fungování národního hospodářství a reakcí na opatření hospodářské politiky dovoluje získávat pozitivní ekonomické poznatky a může být dosaženo normativní hospodářsko-politické vymezení otázek.

Shrnutí:

1. Model IS – LM představuje základní model agregátní poptávky zahrnující trhy aktiv a trhy statků. Klade zvláštní důraz na způsoby, jimiž monetrání a fiskální politika ovlivňuje ekonomiku
2. Úroková míra a úroveň výstupu jsou společně určeny simultánní rovnováhou na trzích statků a peněz. Tato rovnováha je určena průsečíkem křivek IS a LM
3. Předpokládáme-li, že výstup se při přebytečné poptávce po statcích zvyšuje a že úroková míra při přebytečné poptávce po penězích roste, pak se ekonomika při posunu některé z křivek zaručeně pohybuje směrem k nové rovnováze. O trzích aktiv obvykle předpokládáme, že se rychle vyčišťují, takže pohyb ekonomiky k nové rovnováze, jenž je reakcí na exogenní změnu, vesměs probíhá po křivce LM
4. Předpokládáme, že jakoukoli úroveň výstupu, po které je poptávka, mohou firmy vyrobit při nějaké konstantní cenové hladině.

Shrnutí:

1. Křivka LM zobrazuje kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž je trh peněz v rovnováze
2. Je-li v rovnováze trh peněz, je v rovnováze též trh obligací. Křivka LM proto také zobrazuje všechny kombinace úrokové míry a důchodu, při nichž je trh obligací v rovnováze
3. Křivka LM je rostoucí. Při pevně dané peněžní zásobě musí být zvýšení úrovně důchodu, které zvyšuje množství poptávaných peněz, doprovázeno zvýšením úrokové míry. To snižuje množství poptávaných peněz, čímž se zachovává rovnováha na trhu peněz
4. Křivka LM se posouvá v důsledku změn peněžní zásoby. Zvýšení peněžní zásoby posune křivku LM doprava
5. V bodech napravo od křivky LM je přebytečná poptávka po penězích a v bodech nalevo je přebytečná peněžní zásoba

V bodech napravo od křivky nastává přebytečná nabídka na trhu statků, v bodech nalevo od křivky přebytečná poptávka po statcích

8.4.3. Trhy aktiv a křivka LM –
Trhy aktiv jsou takové trhy, kde se obchoduje s penězi, obligacemi, akciemi, domy a dalšími formami bohatství. Pro náš případ si rozdělíme veškerá aktiva pouze na peníze a na aktiva nesoucí úrok.

Při úrovni důchodu Y2, která je vyšší než Y1, je rovnovážná úroková míra i2, což odpovídá bodu E2 na křivce LM.
Křivka LM čili křivka rovnovážných stavů na trhu peněz ukazuje všechny kobinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž se poptávka po reálných zůstatcích rovná jejich zásobě. Ve všech bodech křivky LM je trh peněz v rovnováze.

Shrnutí:

1. Křivka IS zobrazuje kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž je trh statků v rovnováze
2. Křivka IS je klesající, protože zvýšení úrokové míry snižuje plánované investiční výdaje, a tím i agregátní poptávku, což dále snižuje rovnovážnou úroveň důchodu
3. Čím je menší multiplikátor a čím méně jsou investiční výdaje citlivé na změnu úrokové míry, tím je křivka IS strmější
4. Křivka IS se posouvá v důsledku změn autonomních výdajů. Zvýšení autonomních výdajů včetně zvýšení vládních nákupů posouvá křivku IS doprava

Trh statků a křivka IS –
Křivka IS znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž se plánované výdaje rovnají důchodu. Z následujícího grafu vyplývá, že roste-li úroková míra, klesá efektivnost investic, klesají plánované investice a také klesá agregátní poptávka a naopak, klesá-li úroková míra, roste efektivnost investic, rostou plánované investice a také roste agregátní poptávka.

Při úrokové míře i1 nastává rovnováha na trhu statků v bodě E1. Pokles úrokové míry na hodnotu i2 zvyšuje agregátní poptávku, a tím zvyšuje úroveň výdajů pro každou úroveň důchodu. Nová rovnovážná úroveň důchodu je Y2. Nová rovnováha je v bodě E2 při odpovídající úrokové míře i2.
Strmost křivky IS je závislá na i a na multiplikátoru. Čím je multiplikátor menší, tím je křivka IS strmější.

Model IS – LM –

Model IS – LM tvoří jádro moderní makroekonomie. Zachovává nejen hlavní myšlenku, ale i řadu detailů z modelu AS –AD. Model je však rozšířen zavedením úrokové míry jako dalšího faktoru určujícího agregátní poptávku. Za hlavní faktory jsme dosud brali v úvahu výši agregátních výdajů, autonomní výdaje a fiskální politiku. Nyní přidáme další faktor – úrokovou míru a budeme tvrdit, že její snížení zvýší agregátní poptávku. Úrokové míry a důchod jsou společně určovány rovnováhou na trzích statků a aktiv.

Investiční poptávka

V keynesiánském modelu rozhodnutí investovat závisí na očekávaných budoucích výnosech kapitálu a nikoli jako u klasiků na současné mezní produktivitě kapitálu.
Nejdůležitějším poznatkem zde je, že růst úrokové sazby snižuje investiční poptávku, z čehož plyne, že investice závisí na úrokové míře a nikoliv na velikosti důchodu.

potřebitelská poptávka

Spotřební funkci “C” definujeme jako předpokládaný přímo úměrný vztah mezi úrovní národního důchodu a plánovanými spotřebními výdaji domácností.


Tři skutečnosti, které Keynes odvodil:
a) plánované spotřební výdaje rostou, ale pomaleji než roste důchod
- mezní sklon ke spotřebě = sklon spotřebitelů vynaložit na spotřebu jen část přírůstku důchodu
- mezní sklon k úsporám = s růstem peněžních důchodů úspory rostou, a to rychleji než důchod

b) spotřebitelé začínají šetřit až od určité výše úrovně důchodu

c) jestliže lidé utrácení více, než vydělají, dochází k převisu poptávky nad nabídkou, ale peněžní důchod se musí vždy rovnat vyrobenému produktu.

Keynesiánský model –

Keynes celý problém I(iE) = S(iE) otočil a zkoumá vliv různých složek agregátní poptávky na tvorbu nabídky, která může, ale nemusí být dostatečná pro plnou zaměstnanost a využití výrobních faktorů.

Agregátní poptávka se zde skládá ze dvou částí:
- spotřebitelská poptávka
- investiční poptávka

Trh kapitálu

Poptávka po kapitálu je ze strany firem klesající funkcí úrokové sazby i, protože růst úrokové sazby vede k růstu nákladů na kapitál.
Nabídka kapitálu je ze strany domácností rostoucí funkcí úrokové sazby.

Rovnost investic a úspor je zajištěna v klasickém modelu přizpůsobovacím mechanismem, tj. pohybem úrokové sazby. Přirozená úroková míra působí na vyrovnanost mezi úsporami a investicemi.

Trh práce

8.1.1. Trh peněz -

Za základ reálného bohatství je pokládána produkce vyrobená za rok. Peníze jsou zde pouze nástrojem směny. Růst nabídky peněz nevede k bohatství, ale pouze k růstu cenové hladiny. Teorie vychází z kvantitativní teorie peněz (viz. 4.4.1.).
Raálná mzda wr závisí na nominální mzdě wa a na cenách výrobků a služeb P. Reálná mzda roste s růstem peněžní mzdy a klesá s růstem cen výrobků a služeb
Při reálné mzdě (w/P)0 bude nabídka práce vyšší než poptávka po práci, čili bude nezaměstnanost. Pokles nominální mzdy postupně vyrovná nabídku práce s poptávkou po práci (w/P)E = LE . Nabídka práce i poptávka po práci jsou určeny mírou reálných mezd.

Každá reálná mzda nad (w/P)E bude produkovat nezaměstnanost. Teoretický pojem “plná zaměstnanost” je slučitelný se skutečností, že určitá část populace nepracuje (L1 – L0). Tyto osoby nepracují dobrovolně, protože rovnovážná reálná mzda je pro ně příliš nízká.

Z klasické teorie trhu práce vyplývá, že nedobrovolná nezaměstnanost je nemožná, protože výše mzdy se vždy navrátí na svou rovnovážnou úroveň.

Makroekonomická rovnováha a její poruchy

8.1. Klasický model –

Předpoklady:
- dva ekonomické subjekty:
• firmy – vyrábějí spotřební předměty, služby a kapitálové statky a poptávají se po práci a uskutečňují investice
• domácnosti – spotřebovávají výrobky a služby, nabízejí svoji práci a spoří
- čtyři trhy:
• trh statků – kde nabídka statků je určující pro spotřebitelskou poptávku C a investiční poptávku I
• trh práce – je konfrontací nabídky a poptávky po práci
• trh kapitálu – nabídku kapitálu představují úspory S a poptávku po kapitálu investice I
• trh peněz – nabídka a poptávka po penězích

Závěr:

1. snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci
2. zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na původní cíl a nezaměstnanost se vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace
3. snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru

Dlouhodobá Phillipsova křivka

Předpokládejme, že stát chce svou expanzivní fiskální a monetární politikou snížit míru nezaměstnanosti.
Kde: r = míra inflace v %
u = míra nezaměstnanosti v %
uN = přirozená míra nezaměstnanosti v %

a) v bodě A je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni a skutečná i setrvačná inflace jsou stabilní
b) vláda svou expanzivní politikou sníží míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Posune se po krátkodobé Phillipsově křivce z bodu A do bodu B
c) zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu krátkodobé Phillipsovy křivky vzhůru. Každé míře nezaměstnanosti nyní odpovídá vyšší míra inflace
d) pokud by státní orgány udržovaly nezaměstnanost pod její přirozenou mírou, Phillipsova křivka by se posunovala neustále vzhůru a inflace by se zrychlovala
e) po určité době musí vláda přejít na restriktivní politiku. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší míře inflace. Posuneme se po nové krátkodobé Phillipsově křivce z bodu C do bodu D.

nezaměstnanost

Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní vyjadřuje Phillipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností: snížení nezaměstnanosti vyvolá vyšší růst cenové hladiny, snížení inflace zvýší míru nezaměstnanosti.

Skutečná míra inflace kolísá pod neustálým vlivem cenových šoků na straně nabídky i poptávky. Mezi skutečnou a setrvačnou mírou inflace je úzká vazba. Setrvačná inflace se vyvíjí v závislosti na dynamice inflace skutečné.
Cenový šok např. zvýší skutečnou míru inflace, tržní subjekty tuto změnu zaznamenají a při rozhodování o cenách, úrocích či mzdových sazbách budou do budoucna počítat s vyšší mírou inflůace. Zvýší-li se setrvačná inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru a naopak.

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra, při níž jsou vyrovnány na trhu všechny síly, které by působily na vzestup či pokles míry inflace.

Předpokládejme, že v každém období ztrácí 1% pracovníků svou práci a 15% nezaměstnaných ji získá. Čistá změna počtu zaměstnaných je pak dána:

delta L = 15% U – 1% L

Přirozená míra nezaměstnosti nastává tehdy, jestliže se delta L = 0:

un = s / (s + )

Kde: un … přirozená míra nezaměstnanosti
s … míra ztráty pracovních příležitostí
 … míra nových pracovním příležitostí

7.6. Phillipsova křivka –

Phillipsova křivka vyjadřuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Obě veličiny jsou zde uváděny v procentech.

7.6.1. Krátkodobá Phillipsova křivka a její posuny –

Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění setrvačná (očekávaná) míra inflace, což je míra inflace, se kterou tržní subjekty počítají při svých rozhodováních při tvorbě cen, úrokových a mzdových sazbách, apod.

Cortisol,

one of the main chemicals released during fight or
flight, has a very corrosive effect on the soft muscle tissue
like the heart, lungs and intestines. It is also thought to playa
part in inadvertently killing brain cells. So if we have
physiological fight or flight (the release of stress hormones)
but no behavioural fight or flight (those same stress
hormones are not used and stay in the blood, like tissue
assassins), we are killing ourselves from the inside out. The
body realises this and will find any surrogate release it can
for these trapped hormones, usually in a displaced manner,
for example road rage, marital disputes, temper tantrums,
irrational behaviour, even violence. These incidents do
release the trapped hormones but, due to the contentious
nature of the release, they create more and we find ourselves
locked into a cycle of stress degeneration.

trh práce

Skutečný trh práce však není trhem dokonalé konkurence a mzdové sazby nejsou dostatečně pružné, aby vyrovnávaly poptávku po práci s nabídkou práce. Mzdy jsou nepružné směrem dolů, kde hlavním důvodem jsou náklady spojené se změnami v systému mezd a platů, složitosti jednání s odbory, neochotou nezaměstnaných pracovat, apod.

Důsledkem je, že trh práce má povahu režírovaného (administrativního) trhu, kde jsou nepružné mzdy a dlouhodobější nerovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci.

Situace, kdy na trhu práce existuje nepružná mzda a jí odpovídající nezaměstnanost daná rozdílem mezi nabídkou práce LS a poptávkou LD při této mzdě znázorňuje obrázek. Nezaměstnanost (HG) má povahu nedobrovolné nezaměstnanosti, protože nezaměstnaní chtějí pracovat, ale firmy je nechtějí za těchto podmínek příjmout.

Příčiny existence nezaměstnanosti v tržní ekonomice

Pokud bychom modelovali trh práce jako trh dokonalé konkurence, kde by pružné mzdy zajišťovaly obnovení rovnováhy mezi poptávkou po pracovní síle a jejich nabídkou, pak bychom se zde setkali pouze s dobrovolnou nezaměstnaností vyvolanou tím, že část ekonomicky aktivního obyvatelstva považuje reálné mzdy za příliš nízké, než aby při nich pracovali.