Kryptologie

matematický prostředek zabezpečení digitálních dat

Digitální reprezentace dat umožňuje jejich zpracování matematickými metodami. Proces úpravy zprávy, který zabezpečuje její utajení, se nazývá šifrování. Šifrování si lze tedy představit jako matematickou operaci, na vstupu které je zpráva původní a na výstupu je zpráva šifrována. Matematická vědní disciplina, která se zabývá šifrováním, se nazývá kryptologie (cryptology). Kryptologie studuje matematické aspekty bezpečnosti informačních systémů.
Kryptologie zahrnuje kryptografii (cryptography) a kryptoanalýzu (cryptoanalysis). Kryptografie se zabývá technikami utajování zpráv. Speciálním odvětvím kryptografie je steganografie (steganography), která se zabývá způsoby ukrývání zpráv do jiných zpráv tak, že se utají existence tajné zprávy (tj. utají se přenos tajné zprávy; utají se informace o komunikaci). Matematický obor, který se zabývá technikami luštění zašifrovaných zpráv bez znalosti procesu šifrování a dešifrování se nazývá kryptoanalýza.

Vikingové

Objevení Ameriky Vikingem Leifem Ericssonem je poněkud méně významné, protože se o něm Evropa nedozvěděla. Cesta zůstala uchována pouze v podobě ság, které jsou součást lidového folklóru, který jak bývá zvykem se dědí z generace na generaci. Objevila se i hypotéza, že Kryštof Kolumbus se narodil v městě Bergen na západním pobřeží Norska jako syn bohatého obchodníka a majitele lodí. Kryštof byl otcem poslán k rodinnému příteli do Janova v Itálii na zkušenou. Posléze tu zůstal. Ze ság, které mu byly v dětství vykládány, věděl o cestě Leifa Ericssona. Když se na lodích vydával přes Atlantik do Indie, věděl, že musí narazit určitě na pevninu.
Po uplynutí tohoto období Vikingové po sobě zanechali změněnou zemi. Získala novou kulturu a dovednosti. Objevil se tu ale i feudalismus, který k lepšímu určitě nepřispěl.

Závěr

Vikingské období, jak se nazývá doba mezi roky 800 a 1100, se do dějin Evropy zapsalo jako období přepadů, pustošení a ničení. Vikingové zanechávali za sebou jen zmatek a utrpení.
Na druhou stranu je to z pohledu rozvinuté západní Evropy málo významné období. Vikingové s sebou do Evropy nepřinesli žádné zásadní poznatky a objevy. Snad jen jejich skvělá stavba lodí by se dala počítat.
Za to z hlediska dějin skandinávských zemí je to období velmi důležité. Ze začátku, kdy dobývali nová území, byli Vikingové známí svým tvrdým způsobem boje. Posléze v době kolonizace Vikingové plýtvali svými životy a energií, aby své území bránili. Obyvatelům Skandinávie se s jejich výpravami otevřela nová cesta s novými poznatky a možnostmi. Trvalo ale dlouho, než se je naučili využívat. Například až za tři staletí se naučili stavět cihlové a kamenné domy oproti dřívějším dřevěným a hliněným. Poznali nové náboženství, které všichni nakonec přijali.
Pro Anglii se stalo vikingské období osudným. Když byla Anglie dobyta Williamem Normanským, potomkem Vikingů, kteří se ve Francii usadili na počátku 10. století, získala nový jazyk a kulturu. William s sebou přivezl francouzskou kulturu. Spojením francouzštiny a původního jazyka Angličanů - saštiny - dostala angličtina podobu, ve které ji známe dnes.
V Rusku se Vikingové podepsali založením Kyjevské Rusi náčelníkem Helgem, který pocházel z rodu zakladatele Novgorodu Rurika. Rurikovci se stali prvním ruským panovnickým rodem a vládli zde několik staletí.