Situace ve Skandinávii

před začátkem vikingských výprav v 7. a 8. století
Asi nejdůležitější je zamyslet se nad tím, proč vlastně vůbec vikingské výpravy začaly. Nejdříve musím objasnit poměry, které touto dobou, v 7., 8. století, panovaly v Švédsku, Norsku a Dánsku. Protože je z této doby velmi malé množství písemných pramenů, opírali se historikové především o archeologické nálezy.
• Švédsko
Slovo Sverige (Švédsko) je odvozeno od slova Svíaríki (království Sveů). Jak už název napovídá Švédsko bylo velmi silnou monarchií. Opravdu tam existovala monarchie, jak se vypráví v ságách o starém královském rodu v Upplandu. Byla to nejstarší a nejsilnější monarchie na celém severu, což dokládá i mohutná expanze Švédů v 8. století na východ k Ladožskému jezeru do oblasti osídlené Finy. Stejně tak bylo nejrozvinutější zemí, což dosvědčují nálezy z Upplandu a Gotlandu. Byla tam velice rozvinutá kultura, která byla pravděpodobně ovlivněna jihogermánskými kmeny.

Tyto změny byly hlavní příčinou úpadku Franské říše za vlády Merovejců v 7. století. Obchodní centra v jižní části země upadala. Naproti tomu začal prosperovat zemědělský sever. Odtud také pocházejí dynastie králů Pipina a Karla Velikého. V 8. - 9. století byla říše závislá již jen na zemědělství. Právě za vlády Karla Velikého došlo k prvním vikingským nájezdům.
Během stěhování národů se do Anglie přeplavily kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Vyvraždily většinu původního obyvatelstva a na nové půdě začaly zakládat svá panství. Zůstaly tu jen římské paláce a letohrádky, protože noví osadníci věřili, že tam bloudí duchové zavražděných majitelů. V 7. století byla Anglie rozdrobena na sedm malých a navzájem nezávislých království (Mercia, Wessex, Essex, Kent, York, Northumbria a Východní Anglie). V posledních desetiletích 8. století se prvním králem, který ovládal alespoň celou jižní část Anglie, stal vládce Mercie Offa. Ten pěstoval i určité styky s kontinentem a byl to silný panovník. Ale po jeho smrti (roku 796) byla Anglie zmítána vnitřními spory a žádný z následujících králů nebyl schopen říši ubránit proti vpádu Vikingů. A stejně tomu bylo i v severní Anglii (Northumbria) a ve Skotsku.
Ani nejednotné Irsko na tom nebylo o nic lépe. Irové sice boje odehrávající se ve vnitrozemí vyhrávali, ale definitivní porážky nikdy nedocílili.

K dalšímu hnutí došlo hned dva roky po smrti proroka Mohameda (roku 632) - začaly se rozpínat kmeny kočovných beduínů usazených na Arabském poloostrově. Byzantská říše přišla během jednoho roku o své dobyté kolonie: Malá Asie a celá severní Afrika včetně Egypta. Roku 711 Arabové překročili Gibraltarský průliv a podmanili si Pyrenejský poloostrov. Zastavil je až franský král Karel Martel v bitvě u Poitiers v roce 732. Mezitím jim padla do rukou Sicílie a jižní Itálie. Získali poloviční kontrolu nad Středozemním mořem, protože na východě se ubránila Byzanská říše se svou silnou flotilou, a zamezili tak velmi rozvinutému obchodu s Orientem. Nedostávalo se odtamtud do Evropy důležité zboží (papyrus, koření, olej, hedvábí a zlato).

Doba předvikingská

Situace v Evropě před začátkem vikingských výprav v 7. a 8. století
Ve 4. - 5. století došlo k pohybům národů usazených v Asii, které je dnes známé pod názvem „stěhování národů“. V Evropě zaujímaly nová stanoviště evropské národy, ale objevily se i národy zcela nové (např. Slované). Otrokářství se začalo pozvolna měnit na feudalismus. Sílilo postavení katolické církve, která byla jedinou organizací schopnou si udržet a obhájit své postavení.

Vikingské období

se stalo slavnou etapou v dějinách skandinávských zemí (Dánsko, Švédsko, Norsko) a článkem v dějinách jižní a západní Evropy a Ruska. Vikingové několik staletí ovládali Atlantský oceán a Baltské moře, osídlili Island, Grónsko a jiné ostrovy a snad dokonce dosáhli jako první z Evropanů břehů severní Ameriky.
Jsou známí jako výborní lodní stavitelé a mořeplavci, piráti, ale i schopní obchodníci. V okupovaných zemích zanechali dodnes stopy po svém působení.
U nás nepatří toto období ke známým, protože ovlivnili především přímořské státy nebo státy ležící u veletoků, nimž se rozhodně nemůžeme počítat. A tak jejich působení nemělo na naše území přímý dopad.
V této práci bych vás i sebe chtěla blíže seznámit a vikingskými výpravami, se způsobem života Vikingů a jejich kulturou.

When I come home, first I change my clothes then I read my newspaper and relax for a while or I listen to the radio or cassete player. After this my program is very different for each day. I mostly prepare for the next day or I visit my friends or I help my parents, especially my father. About six o’clock I have supper (dinner), then I work or play with my computer. Now back to my daily programme. In the evening I watch TV or I watch films on my computer, because I have the films in English language so I can improve my understanding. About half past ten p.m. I wash or I have a shower and I go to bed.

At the weekend on Saturday I usually help my father with house keeping. I also work in the garden or repair something in our house. Every Saturday I must clean our house with vacuum cleaner. In the evening from time to time I and my friends go to the cinema or we play bowling or go to Chinese restaurant or pub etc. On Sunday I have more free time, especially in winter, because we don’t have to work in the garden. So I can do what I want.

My daily programme

Each of my days is full of work and duties, therefore I am always busy and short of time. This “merry-go-round” starts on Monday morning and ends on Friday.
I usually get up at 6:10 in weekdays. After waking up I go to the bathroom to wash. I spend only a few minutes in the bathroom. I wash my face and hands, then I brush my teeth (dry with a towel). Then I return to the bedroom, I make the bed, I take off my pyjamas and I dress. When I am dressed I comb my hair then I go to the kitchen and I prepare a cup of tee and my breakfast. Sometime I have for breakfast two rolls with chess or bread with salami. I go to the bathroom and I brush my teeth again and I comb my hair in front of the mirror. I must commute to school so at 6:50 I must go to the bus station and get on my bus.
During my way to university I have to change. I travell by bus to university about 50 minutes. Mostly I am at school at 7:30 except Tuesday when I teach at 7:15. The time at school I spend by checking my received mails, learning and sometimes I teach so of course I have to prepare my lessons. I work on my postgraduate topic too. My colleagues and I usually go for lunch to the canteen at 11. We can choose from 5 meals. After lunch I return to our office and I look for something interesting on Internet. Mostly I finish at university between two and five. It depends on how many duties I have. My way to home is more complicated I must go by bus trolley bus, and sometimes tram.

Protekcionistická opatření mají proto pouze krátkodobý účinek. Přitom však oslabují prosazování komparativní výhody a tím i tlak na snižování nákladů výrobců dané ekonomiky. Dlouhodobý účinek protekcionismu na zaměstnanost proto může být opačný – snižováním konkurenceschopnosti klesá export a tím i zaměstnanost.

Alternativním nástrojem zvyšování zaměstnanosti je měnová a fiskální politika. Obchodní protekcionismus jako nástroj k udržení vysoké zaměstnanosti nalezne spíše uplatnění v následujících situacích:
- cla mají odvetný charakter – jde o již zmíněnou reakci na omezení zahraniční poptávky předchozím zavedením dovozních cel v zahraničí
- protidumpingové clo – jde o situaci, kdy zahraniční výrobci nabízejí své statky za ceny nižší než domácí, případně nižší než ve třetí zemi nebo nižší než výrobní náklady včetně přiměřeného zisku

Argument ve prospěch protekcionismu s cílem udržení vysoké zaměstnanosti je sice lákavý, avšak jen zdánlivě účinný. Příčin je několik:
- protekcionistická opatření vedou jednak k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí, jednak k vyšší ceně a tím ke ztrátě části spotřebitelského přebytku
- vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo na úkor zahraničních ekonomik (platí pro proexportní účinek znehodnocení kurzu dané národní měny nebo pro vývozní subvence)

a) častým argumentem obhajujícím protekcionistická opatření je podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti. V modelu AD-AS jde o poptávkový šok, vyjádřený posunem křivky AD doprava včetně příslušného multiplikačního efektu.



Křivka D představuje tržní poptávku po daném statku, křivka SD jeho tržní nabídku domácími výrobci. V podmínkách volného obchodu bude nabídka tvořena též zahraničními výrobci – jejich nabídková křivka Sw vyjadřuje neomezenou možnost uspokojit rostoucí poptávku. Tržní rovnováha E1 bude charakterizována cenou daného statku na světovém trhu Pw a rovnovážným množstvím q1, z něhož část 0 q0 uspokojují domácí výrobci, část q0q1 zahraniční výrobci.
Dojde-li k zavedení cla (ve výši z), vzroste tato cena na úroveň Pw + z. Křivka Sw se posune nahoru do pozice Sw´, vzniká nová tržní rovnováha E2. Domácí výroba vzroste o rozsah q0 q3, zahraniční podíl na trhu poklesne navíc o q2 q1.
Zvolená výše cla (z) je přitom taková, že při Pw + z nedosahuje hypotetické domácí rovnovážné ceny Pd. Pokud by tomu tak bylo, šlo by o tzv. prohibitivní clo, které by znemožňovalo jakýkoliv dovoz.
Stejného účinku by autority dosáhly např. zavedením dovozní kvóty ve výši q3q2, tj. snížením dovozu o q2q1 a q0q3. Toto opatření vytlačí cenu na úroveň, označenou v grafu jako Pw + z. Objem domácí produkce opět vzroste o q0q3.

Cíle ochrany domácích výrobců před zahraniční konkurencí –

a) před principem volného obchodu je dána přednost:
- strategickým vojensko politickým zájmům (zbrojní výroba, těžba vybraných surovin)
- udržení národní tradice určité výroby
- udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum
- ekologickým aspektům při ochraně zemědělství apod.

b) další příčinou protekcionismu může být obava z příliš úzké specializace daného národního hospodářství a z ní plynoucí možné zranitelnosti ekonomiky při výkyvech zahraniční poptávky. Protekcionistická opatření by proto měla udržet existenci odvětví, která by jinak v zahraniční konkurenci podlehla. Tento argument se týká zejména ekonomik realizujících komparativní výhodu u několika málo zemědělských nebo surovinových komodit. Další varianta tohoto přístupu uvažuje aplikaci ochranného cla na odvětví, které ztrácí komparativní výhodu a prochází úpadkem.

Protekcionismus a jeho nástroje –

Protekcionismus (neboli ochranářství) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě. Nástroje, které při této ochraně autority využívají, lze rozdělit do dvou skupin:
a) cla = která představují specifickou daň zvyšující bezprostředně cenu dovážených statků a představují tedy rozpočtový příjem
b) mimocelní bariéry = přímo omezují množství dovážených statků a patří sem zejména množstevní dovozní kvóty

Clo znamená kromě regulačního účinku také rozpočtový příjem. Kvóty mají ovšem také další aspekty:
- je-li prioritně sledována regulace objemu importu, jsou v případě fluktuace domácí poptávky spolehlivějším nástrojem kvóty než cla
- státní byrokracie může preferovat kvóty z důvodu možného obohacení či z důvodu vyšší operativnosti

Vliv zahraničního obchodu na domácí trh –

Pro vysvětlení důsledků vývozu (exportu) a dovozu (importu) na ekonomické procesy v zemích, provozujících zahraniční obchod použijeme křivek nabídky a poptávky.

Se zahraničním obchodem dojde ke zvýšení cen z PE na P1 a výrobci vyrábějí a nabízejí více výrobků o rozdíl QE a Q2. Při zvýšení cen dojde k redukci spotřeby z QE na Q1 a za cenu P1 se ustaluje no domácím trhu rovnováha v bodě B. Na druhé straně výrobci vyrobí více jednotek tohoto zboží, nabízejí C množství jednotek.

Produkce na jednoho pracovníka za jeden den

výrobek země A země B
Pšenice 6 q 2 q
Automobily 10 ks 6 ks

Tento problém řeší teorie komparativních výhod, jejíž závěr je, že země bude vyvážet produkt, u něhož má větší komparativní (srovnávací) výhodu a dovážet jako produkt ten výrobek, u něhož má nižší komparativní výhodu nebo nevýhodu.

Příklad:

Máme dvě fiktivní země a dvě komodity, přičemž obě země budou mít výhody u jednoho zboží.

Produkce na jednoho pracovníka za jeden den

výrobek země A země B
Pšenice 6 q 2q
Motocykly 2 ks 6 ks

Za této situace bude pro zemi A výhodnější, pokud přestane vyrábět automobily a soustředí se na výrobu pšenice, za kterou automobily doveze. Vzájemný obchod je pro obě ekonomiky země výhodný.

Nyní se podívejme, co by se stalo, pokud by se situace například díky nové technologii změnila a vzájemný poměr vypadal následovně.